Představujeme nové chovance – Labuť černokrká v našem zoo parku
Labuť černokrká je elegantní vodní pták, který je chován v mnoha zoologických zahradách po celém světě. Tento druh má dlouhou historii chovu v zajetí – první zmínky pocházejí již ze starověkého Egypta a Říma. Pro svoji nápadnou barevnost a ladné pohyby si labutě získaly oblibu šlechty a byly chovány v jejich zámeckých rybnících.A od dnešního dne je můžete s otevřením nové sezóny vidět i v našem zoo parku.
Moderní chov labutí černokrkých v zoo má nejen estetický, ale také důležitý ochranářský význam. Mnoho volně žijící populace tohoto druhu jsou ohrožené a chovy v zajetí pomáhají udržet genetickou diverzitu. Zoo park v České Skalici se chovu labutí věnuje od tohoto roku a věříme, že dosáhneme i odchovů.
Historie chovu labutí černokrkých
Labutě černokrké pocházejí ze severní Ameriky, kde žijí převážně na jezerech a řekách. V Evropě se tyto elegantní vodní ptáky začaly chovat přibližně od 16. století, nejprve v soukromých sbírkách aristokratů a bohatých měšťanů. První zmínky o chovu labutí černokrkých v Čechách pocházejí z doby Rudolfa II., který je choval ve svých zahradách na Pražském hradě.
Postupně se labutě černokrké začaly objevovat iv městských parcích a zahradách jako okrasné vodní ptactvo. Masovější rozšíření nastalo od 19. století, kdy byly zakládány první zoologické zahrady. Ty začaly labutě černokrké pravidelně chovat pro její elegantní vzhled a oblibu návštěvníků. V českých a moravských zoo se labutě černokrké staly běžnou součástí expozic vodních ptáků. Zde mají krásu možnost obdivovat jejich ladné pohyby na vodní hladině a peří zblízka.
Charakteristika druhu
Labuť černokrká je velký vodní pták z čeledi kachnovitých. Dospělí jedinci dosahují délky 1,2-1,5 metru a váhy 7-13 kg. Mají typické bílé peří s černě zbarveným krkem, zobákem a končetinami. Samci jsou větší než samice a mají výraznější zobák.
Labutě černokrké jsou velmi elegantní ptáci a dobří letci, dosahují rychlosti až 65 km/h. Létají s nataženým krkem na rozdíl od labutí zpěvných, které mají krk zatočený do tvaru S. Na vodě se pohybují plynule, pomocí nohou pod sebou.
Jsou to sociální ptáci, kteří žijí v trvalých párech i v rámci větších hejn. Labutí samec a samice si celoživotní pouto. Mezi sebou komunikují různými zvuky, od tichého chrčení po hlasité troubení. Mohou být teritoriální a bránit své území před vetřelci.
Labutě černokrké žijí na jezerech, rybnících, řekách i mořském pobřeží. Jsou všežravé, živí se vodními rostlinami, rybami, měkkýši a korýši. Loví potápění hlavy a krku pod hladinu.
Chov v zoo parku Česká Skalice
Zoo park v České Skalici začíná chovat labutě černokrké od roku 2024.
Labutě obývají rozlehlý prostor a mají k dispozici i jezírko obklopené travnatými břehy, na kterých labutě rády odpočívají.
Chovatelé se snaží vytvořit labutím co nejpřirozenější podmínky. Kromě rybníka mají k dispozici menší mokřad s rákosem, kde si staví hnízdo. Denně dostávají krmnou dávku obsahující zrní, zelené krmivo i živočišnou složku.
Potrava
Labutě černokrké chované v zajetí v zoo se živí především vegetariánskou stravou. Hlavní složkou jejich jídelníčku je tráva, vodní rostliny a obilniny.
V zoo parku Česká Skalice dostávají labutě směs zejména pšenice, kukuřice a ječmene. Tuto směs připravují ošetřovatelé v krmné kuchyni a labutím ji nasypou na břeh rybníka, kde jsou chovány. Každá labuť dostává asi 150 gramů této směsi denně.
Kromě obilnin labutě rády konzumují vodní rostliny, které si sami natrhají ve vodě nebo na březích rybníka. Jedná se například o různé druhy ostřic, sítiny, rdesty a podobně. Ty představují důležitý zdroj vitamínů a minerálů.
Ošetřovatelé také labutím občas přilepší zeleninou, jako jsou saláty, mrkve nebo jablka. Zvířata krmí dvakrát, ráno a odpoledne. Dávka potravy pro každou labuť se pohybuje mezi 120-200 gramy denně.
Rozmnožování
Labutě černokrké jsou monogamní, tedy vznikají páry na celý život. Rozmnožují se zhruba od 4 let věku. V zajetí se rozmnožují poměrně dobře.
Období hnízdění začíná brzy na jaře. Samec se snaží upoutat pozornost samice impozantními tanečními rituály na hladině, kdy krouží kolem samice se vztyčenými křídly. Pokud je samice připravena, pár spolu kopuluje přímo na vodní hladině.
Samice staví hnízdo z vodní vegetace na břehu nebo ostrůvku. Snese 4-7 světle modrých vajec, na kterých sedí 33-35 dní. Mláďata se líhnou v květnu až červnu. Jsou krmena rodiče po dobu 4-5 měsíců a zůstávají s nimi až do příštího jara.
V zajetí se podaří odchovat průměrně 4 mláďata ročně. Úmrtnost mláďat bývá do 10%. Největší nebezpečí představuje vyrušení hnízda predátory. Proto je důležité zajistit nerušené a bezpečné prostředí pro hnízdění.
Péče o mláďata
Chovatelé věnují zvýšenou péči odchovu mláďat labutí černokrkých. Samice snáší vejce do hnízda z vodní vegetace, která si buduje se samcem. Inkubační doba vajec je 35-40 dní.
Po vylíhnutí jsou mláďata závislá na rodičích. Nejprve je rodiče zahřívají a chrání pod svými křídly. Krmení zajistí rodiče po dobu několika týdnů, kdy mláďata krmí kašovitou potravou z volete. Postupně přechází na běžnou potravu dospělců.
Mláďata zůstávají pod ochranou rodičů několik měsíců. Rodiče je chrání před predátory a kontrolují okolí. Mláďata se učí od rodičů plavat, potápět a hledat potravu. Péče o mladé je náročné, ale důležité pro zdravý vývoj a růst.
Nemoci
Labutě černokrké chované v zajetí jsou náchylné k několika typům onemocnění. Mezi nejčastější patří:
Infekce bakterií a plísněmi – Nejčastěji se objevují na nohách a zobáku. Příčinou bývá špatná kvalita vody a nečistoty. Důležitá je prevence – udržování vhodných životních podmínek a kvality vody. Při výskytu infekce je nutné labuť odchytit a ošetřit postižená místa antimykotickými a antibakteriálními přípravky.
Parazitární onemocnění – Mezi běžné parazity labutí patří tasemnice, motolice, hlístice nebo svrab. Přenáší se trusem nebo vodou. Důležitá je prevence antiparazitiky a kontrola fekálií. Při výskytu se podávají antiparazitika.
Poranění – Častá jsou poranění křídel při útocích jiných labutí nebo nárazech do překážek. Menší zranění se hojí sama. U větších ran je nutná veterinární pomoc, fixace a antibiotika. Zlomeniny nohou se řeší chirurgicky.
Metabolické poruchy – Objevují se při špatném krmení nebo nedostatku pohybu. Projevují se poruchami růstu peří, kulháním nebo změnami chování. léčba spočívá v úpravě stravy a životních podmínek. Někdy je nutné podat vitamíny a minerální látky.
Respirační onemocnění – Labutě trpí na různé infekce dýchacích cest. Mezi příčiny patří bakterie, plísně, paraziti nebo stres. Objevuje se kašel, výtok z nosu a dýchací potíže. léčba spočívá v antibiotikách a doplnění vitamínů.
Prevence je u všech nemocí zásadní – vhodné prostředí, kvalitní strava a pravidelné veterinární kontroly. Včasnou léčbu lze předejít komplikacím a úhynům. Dobrá péče je klíčem k dlouhému a zdravému životu labutí v zajetí.
Ohrožení a ochrana
Labuť černokrká není v současnosti ohrožený druh. Populace v přírodě je stabilní a dostatečně velká. Přesto má tento živočišný druh několik přirozených nepřátel. Patří mezi ně liška, jezevec nebo vlk. Největší hrozbou pro labutě černokrké je však ztráta přirozeného prostředí.
Chov v zajetí, jako je například v Zoo parku Česká Skalice proto hraje důležitou roli v ochraně a záchraně tohoto druhu. Zoo se podílí na chovných programech a v případě potřeby by bylo možné labutě odchované v zajetí vypustit zpět do volné přírody. Chov v zoo tak využít k udržení genetické rozmanitosti a početního stavu populace labutí černokrkých. Návštěvníci zoo se také díky pozorování těchto zvířat učí je lépe chápat a chránit.
